Ve středu ráno nás za slunečního počasí přivítala „Florencie na Labi“. Tímto způsobem pojmenoval v jednom ze svých pozdních děl J. G. Herder Drážďany, hlavní město Saska.
Plán byl jasný, památky a poté dokoupení chybějících dárků. Procházku jsme začali u Semperoper, o které se traduje, že má lepší akustiku než italská La Scala, což jsme si ale nemohli ověřit. Mohli jsme si ale vyfotografovat sochu koně s jezdcem, kterým nebyl nikdo jiný než August II. Silný. Panovník, který se zasloužil o to, aby se Drážďany mohly honosit názvem „Perla baroka“. Jednou z těch perel je Zwinger, ve kterém se nachází např. galerie Starých mistrů. Nejvíce zvědavi jsme byli na Frauenkirche (kostel Naší Paní), který byl jako mnoho jiných památek za druhé světové války zničen, ale znovu vystaven byl až po sjednocení Německa.
Knížecí průvod (Fürstenzug), nástěnný obraz složený z 25 000 porcelánových kachlíků, nám představil panovníky a další důležité osobnosti saské historie. Bylo těžké sledovat panovníky a nevnímat tu linoucí se vůni z nedalekého adventního trhu. Podlehli jsme a vydali jsme se do centra vůní, chutí, hudby a barev. Striezelmarkt (Vánočkový trh) je důkazem toho, že vánoční svátky už „tlučou“ na dveře.
 |