Kdo si počká, ten se dočká, praví jedno známé přísloví. Studenti druhých ročníků si počkali na slunné jarní počasí, aby se vydali do Nerudovy ulice po stopách domovních znamení.
Pozvedli svůj zrak, zpomalili krok a najednou se ocitli v galerii stavebního umění. Opravdu jen stavebního? Vždyť právě zde se odehrávaly příběhy obyčejných „figurek“ Jana Nerudy. Jeho Ostruhová ulice zažila nejeden tragický lidský osud. Vzpomenete si, jaký byl právě ten pana Vojtíška a pana Vorla?
 |